Topografie terezínských filmů (1942-1944/5)

Author

Tomáš Fedorovič

Abstract

The Theresienstadt films made between 1942 and 1944/5 constitute an important source for historians researching the Ghetto. The films cover particular phases of the Ghetto’s development and, in visual form, represent the “highlights of the merits of the SS” concerning the “Paradise-Ghetto” (according to the SS-major Hans Günther). The author presents the two most important uses for these films. On the one hand, the films gave a view of the otherwise concealed ghetto, and in doing so offered guidance to (future) visitors and donors of humanitarian aid. On the other hand, the last film, Theresienstadt. Ein Dokumentarfilm aus dem jüdischen Siedlungsgebiet / Theresienstadt. A Documentary Film about the Jewish Settlement, also served as a window to show the outside world, which people were in the Ghetto (i.e. still alive) and represented “a value” in negotiations between the SS and the Allies.

Keywords

Topography; Himmler; film; visit of ICRC; propaganda, VIPs

Section-numbering-depth

0

Topografie filmování a připravovaných nebo uskutečněných návštěv v ghettu Terezín v letech 1942-1945

Bio

Bibliography

Filmography

Suggested Citation

Poznámky Willy Mahlera k filmování v roce 1942.1

Filmy, které byly točeny zaměstnanci Aktuality k. s. a příslušníky německých bezpečnostních složek dokumentovaly etapy vývoje ghetta, tak jak byly definovány zástupcem židovského staršího (Stellvertreter des Judenältesten) Ing. Otto Zuckerem (1892–1944) v jeho práci Theresienstadt 1941-1943, jež byla vypracována na příkaz SS.2První film točený na podzim roku 1942 dokumentoval fázi budování (Aufbau), především osídlení města (Besiedlung der Stadt) a jeho přeměnu v židovské ghetto, tedy od listopadu 1941, potažmo července 1942 do ledna 1943. To by vysvětlovalo – i přes první cílené zkrášlení města – mnohými badateli zmiňovanou „syrovost“ dochovaného filmového materiálu. Jak známo, např. oproti filmu z roku 1944 se filmaři neobtěžovali čekat na vhodnější roční období či dobré počasí, jak to dosvědčují i záběry deportovaných přicházejících do města po rozbahněné cestě. Film z roku 1944, který byl ale připravován již v roce 1943, točený na příkaz Ústředního úřadu pro uspořádání židovské otázky v Čechách a na Moravě měl naopak dokumentovat „konečnou“ fázi výstavby (Ausbau), probíhající od ledna 1943. Tento „propagandistický“ film o „vzorném“ ghettu Terezín měl jednak posloužit SS k případné kamufláži, zároveň tento film ukázal, co všechno Židé i za těžkých podmínek a obětí dokázali. Jedním z možných důvodů, proč film vznikal na popud pražského Ústředního úřadu pro uspořádání židovské otázky v Čechách a na Moravě, bylo i „pouhé“ uspokojení, snaha pochlubit se s tím, co SS s táborem během jeho necelých tří let provedla.3 Jak se ve svých poznámkách vyjádřil Philipp Manes,4 mělo se jak z židovského, ale především z nacistického hlediska jednat o film ukazující „kulturní tvorbu“ ghetta.

Jiným aspektem, který není dosud zcela probádán, je možný vztah jednotlivých filmů k plánovaným nebo uskutečněným návštěvám vysoce postavených jednotlivců (Heinrich Himmler) nebo delegací Německého červeného kříže v červnu 1943. Je pravděpodobné, že ve filmu se odráží záměr SS přijatelným způsobem dokumentovat veřejnosti nepřístupná místa a aktivity probíhající v židovském ghettu pod kuratelou SS. V tomto případě nám pomůže topografické srovnání míst navštěvovaných delegacemi se zachovanými filmovými záběry.

Je málo známé, že na konci roku 1942 měl do ghetta v Terezíně zavítat říšský vůdce SS Heinrich Himmler. Je zřejmé, že příprava k takovéto návštěvě zabrala mnoho času, počítejme v řádech několika týdnů. Kladu si otázku, zda je možné, aby filmování na podzim 1942 bylo vlastně dokumentací návštěvy Himmlera v ghettu Terezín skrze příběh rodiny Holländerových.

Nemohl být film památníkem toho, co – lehce zabalené do příběhu jedné židovské rodiny – měl na vlastní oči spatřit i vůdce SS Himmler? Můžeme se také tázat, zda film nevznikl jako důsledek očekávané významné návštěvy. A nakonec se ptáme, jak se rozneslo po Terezíně, že film má být určen pro Himmlerovu „osobní potřebu“ (Karel Margry 1998). O možném vztahu mezi filmem a návštěvou Himmlera v Terezíně si do svého deníku zapsal i terezínský vězeň Ing. Arnošt Klein následující poznámky:

V ghettu budou otevřeny čtyři obchody: potraviny, šaty a obuv, galanterie a papírnictví. Každý pracující dostane body a termín, kdy na něho přijde řada, a bude si moci něco nakoupit. Také bude zřízena banka židovské samosprávy, knihovna, kavárna a bar. Pěkné a pozoruhodné / zvláštní firemní nápisy / tabule, ale každý říká, že všechno jsou potěmkinovské vesnice, CHYSTANÉ PRO FILMOVÁNÍ PROPAGANDISTICKÉHO FILMU.

Říká se, že zboží v obchodech bude pocházet ze zabavených zavazadel. Všichni se tomu smějí, těší se, že si vykoupí (zpět) nějaké věci. V obchodech bude zaměstnáno na 50 lidí, nejméně 200 lidí v bance, baru a kavárně. SOUVISÍ S TÍM ASI AVIZOVANÁ NÁVŠTĚVA ZE ZAHRANIČÍ…5

Z dokumentů uložených v Národním archivu v Praze víme, že K. H. Frank obdržel od Velitele bezpečnostní policie (Befehlshaber der Sicherheitspolizei, BdS) Erwina Weinmanna 12. 10. 1942 situační zprávu židovské samosprávy o vývoji infekčních chorob v době od 1. 7. – 30. 9. 1942, která dokládala stoupající tendenci v počtu osob nakažených spalničkami, tyfem a příušnicemi. Klesající, ale stále dosti vysokou tendenci si udržela infekční spála.6 K dokreslení vážné situace doplňuji, že počet zemřelých na nakažlivé choroby v roce 1942 činil 623 osob.7 Datum návštěvy bylo ze strany BdS podle itineráře sestaveného k prohlídce města říšským vůdcem SS plánováno v průběhu měsíce listopadu 1942, aby byla 7. prosince 1942 definitivně zamítnuta pro nebezpečí nákazy důležitých osob.8 Bylo by možné, aby filmový tým nacistických bezpečnostních složek zachytil samotný průběh Himmlerovy návštěvy v Terezíně, pokud přijmeme za reálné, že jeho návštěva s filmovacími pracemi spolu časově kolidovaly? Mohlo by to být pravděpodobné, jak je patrné i ze srovnání existujících záběrů z filmu Ghetto Theresienstadt s plánovaným Himmlerovým itinerářem z listopadu 1942.

Anebo, a to se zdá více pravděpodobné, se nakonec jednalo o dva různé projekty? To by vysvětlovalo i povolení pro Waltra Frentze, Hitlerova kameramana a fotografa, z října 1942, vstoupit do ghetta Terezín. Walter Frentz však nikdy Terezín nenavštívil, protože jeho hlavní objekt zájmu pro obrazovou dokumentaci, tj. Himmler, do Terezína nikdy nedorazil.9

Ačkoliv se prohlídkový plán pro návštěvu Německého červeného kříže nezachoval, je v židovském muzeu uložen dokument Plán prohlídky pro návštěvu MKČK v Terezíně v roce 1944,10který ovšem srovnáním s dalšími dokumenty vztahující se k návštěvě MVČK této popisce zcela neodpovídá. Jedná se totiž o dokument časově starší. Z 62 objektů na prohlídkovém plánu jich bylo jen deset totožných s cestou delegátů MVČK v červnu 1944.11 To mohlo být samozřejmě spojeno s tím, že celá návštěva trvala jen 4 hodiny a 30 minut a musel být učiněn jakýsi výběr. Největší časovou diskrepanci ukazuje dokument v pojmenování bývalé sokolovny (Sokolhaus). V dokumentu, který by měl být seznamem míst pro prohlídku v červnu 1944 je u tohoto objektu zaznamenáno „40. Westgasse 3 Infektionskrankenhaus” – což ovšem neodpovídalo roku 1944, ale skutečnostem roku 1943, kde se v objektu nacházela infekční nemocnice (tyfová stanice – Typhusstation). Teprve až v dubnu 1944 byl objekt oficiálně přeměněn na Erholungsheim für Arbeitende / Gemeinschaftshaus.12 Dalším bližším určením je údaj k Jižním barákům (Südbaracken), které již fungují jako produkční dílny. Tyto Jižní baráky začaly být využívány až v prosinci 1943.13 Tento dokument, vyniklý jako seznam možných objektů k prohlídce před finálním výběrem pro delegaci MVČK, se tedy vztahuje ke skutečnostem od prosince 1943 do dubna 1944, a proto může posloužit za srovnávací dokument k později vybraným filmovým sekvencím filmu z roku 1944–1945.

S největší pravděpodobností představoval i druhý terezínský film14 obrazovou dokumentaci míst (a také prominentních osob), které se ukazovaly mnoha návštěvám, z nichž nejvýznamnější byla návštěva v červnu 1943 a 1944. Film natáčený v létě 1944 tak mohl být již jen posledním impulsem pro zachování obrazu o zničené (?) židovské komunitě v ghettu Terezín (Miroslav Kryl 1999: 150-51).15

Odhlédneme-li od sekundárního využití filmů jako „Wegweiser“ topografií ghetta pro ty, kteří by se do ghetta nikdy nepodívali, je zřejmé, že možná primární funkce druhého terezínského filmu spočívala v představení významných osobností „užívajících si privilegia terezínského ghetta“. Toto zaujetí význačnými osobnostmi je zdůrazněno neutuchající snahou SS v čele s velitelem ghetta SS Ostuf. Karl Rahmem, dostat skrze „dokumentární“ film za hranice válčícího Německa do neutrální a nepřátelské ciziny vzkaz, že se v „dosud existujícím a prosperujícím“ ghettu vyskytují osoby,16 které mají svou Němci předpokládanou „hodnotu“ (pro další ekonomické zásobování ghetta, pro případnou výměnu zajatců či v rámci již probíhajícího vyjednávání „krev za zboží“).17 V neposlední řadě mohlo zadržování těchto osob zlepšit manévrovací možnosti pro případné uzavření separátního míru se západními spojenci. Domnívám se, že film nebyl propagandistickým ohledně osudu židů obecně, ale byl opravdovou propagandou (z lat. propagare = rozšiřovat, rozhlašovat) týkající se jen konkrétních několika málo výjimečných osobností.18Film měl ukázat „Noemovu archu“, ten jediný dosud intaktní ostrůvek židovského obyvatelstva v Němci dosud okupované Evropě, který mohl být kdykoliv zlikvidován.19 Domnívám se, že to bylo v závěru války nejdůležitějším impulsem pro dokončení filmu a snad to vysvětluje i „neočekávanou“ návštěvu hlavního představitele „tohoto výměnného obchodu“ Rudolfa Kastnera 16. dubna 1945 v ghettu Terezín (H. G. Adler 1960: 204-207).20

Topografie filmování a připravovaných nebo uskutečněných návštěv v ghettu Terezín v letech 1942-1945

Film Ghetto Theresienstadt (1942)21

Neuskutečněná návštěva RFSS H. Himmlera na podzim 194222

Návštěva Německého Červeného kříže (NČK) dne 28.6.194323 a návštěva Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) dne 23.6.194424

Film Theresienstadt. Ein Dokumentarfilm aus dem Siedlungsgebiet (1944/1945)

Topografie filmování a návštěv v ghettu Terezín v letech 1942-45

	Označení objektu	Film 1942	Himm- ler 1942	(NČK) MVČK 1943-1944	Film 1944/5
Správa a veřejná zařízení Verwaltung und öffentliche Einrichtungen
Správní a ubytovací prostory Rady starších Verwaltungs- und Wohnräume des ÄR	B V, Q 619	*	*	*	*
Cvičení hasičů Feuerwehr-Übung	Q 414 – Q 418 + L 415, L 502	*		*	*
Pošta ghetta s kartotékami Ghettopost mit Karteien	L 414		*	*	*
Banka a soudní sál Bank + Gerichtsaal	Q 619			*	*
Vězení Gefängnis	H V			*
Ubytování pracujících mužů Wohnräume der im Arbeitsprozeß stehenden Männern	E I, A II, Q 103, Q 105	*	*	*
Ubytovací komplex pracujících žen Wohnkomplex der im Arbeitsprozeß stehenden Frauen	H V C III Městské baráky, Stadtbaracken	*	*	*	*
Obydlí prominentních Židů Wohnstätten prominenter Juden	L 120, L 122, L 126, L 128, Q 601, Q 603		*	*	*
Obytné prostory pro staré osoby Wohnräume für Alte	L 203, Q 610, L 317, L 315, L 504			*	*
Knihovna ghetta Ghettobücherei	L 306, L 514			*	*
Raum für bibliographische Arbeiten Objekt pro bibliografické údaje	Südstrasse 5 Altmann-Haus			*
Místo pro hry a odpočinek Spiel- und Erholungsstätte	Bašta III (Jižní vrch), Bastei III (Südberg), H V, C I, E VII, BV – 241, Náměstí, Marktplatz			*	*
Půdní divadlo Dachbodenbühne	L 203	*		*
Loutkové divadlo Puppentheater		*
Veřejné podniky Öffentliche Betriebe
Dálková výtopna Ferneheizwerk	L 506			*
Vodárna Wasserwerk	Kréta Kreta			*
Čistička a přečerpávací stanice Kläranlage und Überpumpstation	Q 9 (Egergasse)			*
Transformační stanice Transformatorenstation	L 606			*
Vnitřní zásobování Innere Versorgung
Ústřední pekárna + ustřední sklad Zentralbäckerei + Zentrallager	A IV	*	*	*
Weissbäckerei	L 217			*
Ústřední řeznictví Zentralfleischerei	L 413			*
Sklad brambor Katroffellager	Q 9 Bei der Egergasse			*
Chladírna Kühlanlage	L 506			*
Parní kuchyně Dampfküche	L 608			*	*
Nemocniční kuchyně Krankenküche	L 512			*
Prodejna potravin Verkaufsstelle – Lebensmittel	L 411, L 413		*	*
Prodejna knih – knihovna Verkaufsstelle – Bücher - Bücherei	L 304		*		*
Prodejna obuvi Verkaufsstelle - Schuhwaren	L 309		*	*
Prodejna oděvů Verkaufsstelle – Bekleidung	L 307, L 309, L 415		*	*	*
Obchod s prádlem Wäscheladen	L 312			*
Obchod s pracími prostředky Waschmittelladen	L 309			*
Obchod s kufry Kofferladen	L 413			*
Prodejna domácího zboží Verkaufsstelle – Haushaltmaterial	L 411, Q 307		*
Obchod s příbory Geschirrladen	Q 317			*
Jídelna / Speisehalle	Q 109			*	*
Kavárna Kaffeehaus	Q 418	*		*	*
Ústřední prádelna Zentalwäscherei	bei der Schleussenmühle			*	*
Sběrna (špinavého) prádla Wäschesammelstelle	Q 110			*	*
Sklad šatstva Kleiderkammer	J IV			*
Holič Friseur	L 415			*
Zdravotnictví Gesundheitswesen
Nemocnice, Lázně Krankenhaus, Bad	L 512 (E VI), E VII (Psychiatrie), Ambulanz C III	*	*	*	*
Infekční nemocnice Infektionskrankenhaus	Westgasse 3 (C I)			*
Dětská nemocnice Kinderkrankenhaus	Q 217, Südstrasse 1 (Kursawe Villa)			*	*
Domov pro malé děti Kleinkinderheim	Q 619, Q 403			*
Domov mládeže Jugendheim	L 318			*
Kinderheim Dětský domov	L 414			*
Dívčí domov Mädchenheim	L 410	*
Chlapecký domov Knabenheim	L 417			*
Dětský pavilón Kinderpavillon	Městský park Stadtpark			*	*
Lékárna, Sklad léčiv Apotheke, Medikamentenlager	Q 412		*	*
Ambulance a chorobinec Ambulanzen und Siechenheim	L 311			*
Chorobinec Siechenheim	L 504, L 311			*	*
Ústřední zubní technika Zentrale Zahntechnik	L 309			*
Ústřední márnice Zentralleichenkammer	Jižní ulice 3, Südstrasse 3		*	*
Krematorium / pitevna a hřbitov Krematorium / Prosektur, Friedhof	A III; Friedhof	*	*	*
Urnový háj Urnenhain	Jižní ulice 4 Südstrasse 4			*
Místa související s produkcí Produktionsstätten
Baráky s produkčními dílnami Baracken mit Produktionswerkstätten	H II, Stadtbaracken, Südbaracken	*	*	*	*
Bildhauerwerkstätte	B IV - 222				*
Zvláštní umělecko-průmyslová dílna Kunstgewerbliche Sonderwerkstätte	Q 209	*		*	*
Strojní truhlárna Maschinen-Tischlerwerkstätte	Q 321		*	*	*
Optik- und Feinmechanik Optická a jemná mechanika	L 416			*
Zemědělství Landwirtschaft
Stáje a zahradnictví Stallungen und Gärtnereien Zahrada I s chovem králíků Garten I mit Kaninchenzucht	D I / Gegend von Westbaracken Za stavebním dvorem Hinter dem Bauhof (H II) Stabsgarten, Q 903	*	*	*	*
Kovárna Huf u. Wagenschmiede	Q 108, H V			*	*
Objekty nacházející se mimo ghetto Objekte ausserhalb des Ghettos
Objízdná ulice Umgehungsstrasse	Okresní silnice z Litoměřic do Terezína a z Terezína ke splavovým mlýnům	*	*
Vlečka Schleppbahn im Bau	Anschlussbahn (Bauschowitz/Eger)	*	*		*
Šlojska Schleusse	Q 903 (J IV)	*
Sport Konzerte / Revue	Bohušovická kotlina Bauschowitzer Kessel Drábčická kotlina Drabschitzer Kessel	*			*
Plovárna u Ohře	Bei Eger				*
Objekty SS Objekte der SS
Vojenské zátiší, Táborová služebna SS Kameradschaftsheim, SS-Dienststelle	L 322-24. Q 414, Brunnenpark	*	*	*

Bio

Tomáš Fedorovič, Mgr.

Památník Terezín

fedorovic@pamatnik-terezin.cz

Researcher at the History Department of the Terezín Memorial (Památník Terezín). Tomáš Fedorovič studies the history of the Jewish population in the Czech lands in 1938-1945, particularly the functions and status of the Terezin ghetto in the framework of the "final solution of the Jewish question". He is a doctoral student of the University of Ústí nad Labem and deals with the fate of mentally ill Jewish patients in 1939-1945 in the Czech lands and Slovakia.

Bibliography

Adler, H. G. 1960. Theresienstadt 1941-1945. Das Antlitz einer Zwangsgemeinschaft. Tübingen.

Freund, Florian, Bertrand Perz, a Karl Stuhlpfarrer. 1990. „Bildergeschichten – Geschichtsbilder.” In Unser einziger Weg ist Arbeit. Das Getto in Łódź 1940-1944, [Ed.] Hanno Loewy a Gerhard Schoenberner, 17–31. Frankfurt am Main.

Hyndráková, Anna, Helena Krejčová a Jana Svobodová. 1996. Prominenti v ghettu Terezín. (1942-1945). Praha.

Kárný, Miroslav. 1991. „Konečné řešení”. Genocida českých Židů v německé protektorátní politice. Praha.

Kárný, Miroslav. 2000a. „Kaltenbrunnerova cesta do Terezína a transport prominentů.” In: Terezínské studie a dokumenty, 58–75.

Kárný, Miroslav. 2000b. „Když Maurice Rossel promluvil. ‚I dnes bych ji podepsal...‘”. In: Terezínské studie a dokumenty, 355–378.

Kryl, Miroslav. 1999. Osud vězňů terezínského ghetta v letech 1941-1944. Brno.

Manes, Philipp. 2005. Als ob's ein Leben wär. Tatsachenbericht Theresienstadt 1942-1944, edited by Ben Barkow and Klaus Leist, Berlin.

Margry, Karel. 1992. „‚Theresienstadt‘ (1944–1945). The Nazi Propaganda Film Depicting the Concentration Camp as Paradise.” Historical Journal of Film, Radio and Television 12 (2): 145–162.

Margry, Karel. 1998. „Ein interessanter Vorgänger. Der erste Theresienstadt-Film (1942).” In: Theresienstädter Studien und Dokumente, 181–212.

Filmography

Dodalová, Irena, under the supervision of SS-Obersturmführer Herbert Otto. 1942. Ghetto Theresienstadt. [unfinished].

Gerron, Kurt, and Karel Pečený under the supervision of SS-Sturmbannführer Hans Günther: 1945. Theresienstadt. Ein Dokumentarfilm aus dem jüdischen Siedlungsgebiet / Theresienstadt. A Documentary Film about the Jewish Settlement. Aktualita.

DVD Truth and lies 2013:: Pravda a lež. Filmování v ghettu Terezín 1942-1945 = Truth and Lies. Filming in the Terezín Ghetto, 1942-1945 = Wahrheit und Lüge. Dreharbeiten im Ghetto Theresienstadt 1942-1945. Praha: Židovské muzeum v Praze, Národní filmový archiv, 2013. 1 DVD-ROM [Vydáno u příležitosti stejnojmenné výstavy, 29.8.2013-23.2.2014, Židovské muzeum v Praze, Galerie Roberta Guttmanna]

Suggested Citation

Fedorovič, Tomáš. 2016. “Topografie terezínských filmů (1942-1944/5).” Ghetto Films and their Afterlife (ed. by Natascha Drubek). Special Double Issue of Apparatus. Film, Media and Digital Cultures in Central and Eastern Europe 2-3. DOI: http://dx.doi.org/10.17892/app.2016.0002.29

URL: http://www.apparatusjournal.net/

Copyright: The text of this article has been published under https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/ This license does not apply to the media referenced in the article, which are subject to the individual rights owner's terms.